Jmenuji se Monika Opacká a kromě jiného jsem manželkou skvělého muže a maminkou úžasné dcery Valerie. Od toho i název valimon. Valerie a Monika, prostě valimon. Manžel účast na názvu odmítl :-) .Podnikám již několik let a dostala jsem se k tomu, jak se říká, jako slepý k houslím. Ale jsem tomu moc ráda. Miluji život, ráda se směju a jsem velmi zvědavá. Jsem introvert s občasnou potřebou hodně mluvit. Ráda se procházím, baví mě číst. S oblibou čtu knihy osobního rozvoje, zajímá mě psychologie a psychosomatika,  jak je vše propojeno, příčiny a následky. Mám ráda takovou obyčejnou slušnost, jako pozdravit, poděkovat, požádat, když něco potřebuji, omluvit se, když je potřeba, když muž ž podrží ženě dveře, …  A co nesnáším? Tak to jsou mobilní aplikace a přetechnizovaný svět :-). Další oblíbenou činností je práce na zahradě, ale se zeleninou se stále nějak nedokážu domluvit. Ne a ne mi vyrůst. Takže zatím kytičky, keříčky, stromečky. Se stejnou radostí zútulňují náš dům. Cítím se dobře v hnědé, takže je u nás skoro vše v těchto odstínech.  A taky si libuji v lenošení (to jsem se ale musela naučit). Jen tak si lehnout, koukat do blba a chvíli jen být, nemyslet, neřešit. Když tak přemýšlím, toho co mě baví je spoustu. Nejsou to velké věci, spíše jednoduché, pro někoho možná příliš obyčejné, ale pro mě to není o velkých věcech a velkých krocích . Je o těch maličkostech a malých krůčcích na dlouhé cestě jménem život.